-Chtěla bych začít filmem MELANCHOLIA.
O čem je? Nový film Melancholia dánského režiséra Larse von Triera vypráví uhrančivý příběh dvou sester (Kirsten Dunst a Charlotte Gainsbourg), z nichž ta mladší se zrovna vdává a stává čerstvou matkou. Svatební veselí se odehrává na starobylém venkovském sídle a všeobecnou sváteční náladu zakalí náhlá hrozba v podobě rudé planety, která vystoupila zpoza slunce a s níž hrozí Zemi bezprostřední srážka. Režisér Trier je pověstný precizně gradovanou atmosférou s neočekávanými zápletkami i zvraty, které ústí do ještě neočekávanějšího konce. Pověstný je i náročným vedením herců – zejména pak hereček, z nichž se právě v Melancholii v hlavních rolích představí plavovlasá kráska Kirsten Dunst, známá například z velkofilmu Spider-Man či historického snímku Marie Antoinetta, a démonická Charlotte Gainsbourg, která omráčila diváky i kritiky svým suverénním herectvím v Trierově předchozím a značně šokujícím mysteriu Antikrist.
Trailer?
Můj názor? Melanchola.-budeme tomu říkat M. M. mě dojmula a donutila uvažovat, to se mi u mnoha filmů nestává. Začátek se mi zdál trochu zvláštní až nudný, ale pak jsme pochopila o co tam šlo. Film byl rozdělen na dvě části. Na 1. část Justine a 2. Claire... Chceš číst dál?
1. část: Někdy jsem se topila Justinii(nevím jak skloňovat) bezradnosti. Některé okamžiky mě pobavili, hlavně když si dřepla na trávník ve svatebních šatech(krásné, krásné) a začala čůrat :D Ale bylo vidět, jak ji ta svatba mučila. 1. část byla hodně psychická.2. část: Perfekcionista Claire. Celý příběh se odehrává na jejich luxusním sídle. Claire se bojí blížící se planety Melancholia, která má zničit celý svět. Její manžel ji, ale uklidňuje. Že se nám planeta vyhne. Vezmou si k sobě duševně nemocnou Justine.
Na konci se vlastně ukáže, že jediný kdo se se zničení planety je schopný vyrovnat je Justine. Udělá tu nejhezčí věc. Vezme malého syna od Claire a postaví s ním kouzelnou jeskyni, ve které mají "přežít" kone světa. Zatím co Claire blázní oni staví. Nakonec si sednou dovnitř, drží se za ruce a čekají až umřou. Chlapeček to vzal v pohodě, dokonce se usmíval. Hrála u toho taková hezká hudba a najednou všichni umřely. Skončilo to bez závěrečných titulků, začaly až po pěti minutách. V celém sále to dunělo jak se M. blížila a bylo tam takové napětí, prostě úžasné.
První na co jsem si ráno vzpomněla, byla právě Melancholia.
9/10
Díky za názor, od té doby co ho uvedli v Cannes se rozmýšlím, jestli stojí za to se na něj podívat..:)
ReplyDelete